Pro dosažení určité rovnováhy v různých oblastech našeho života (nejen stravy) je důležitá
adekvátní změna myšlení. To je ZÁKLAD naprosto všeho. Ať už hubnutí, změny práce, více pohybu aj. To, jak si "to" nastavíme ve své hlavě, tak to bude pokračovat dále. Jen MY a stále MY jsme zodpovědní za své činy, chování, stravování...
Pokud si řekneme, že chceme ve svém životě cokoliv změnit (stravování, práci, více se hýbat, zhubnout), ale vůbec nic pro to neuděláme, nikdy se nám to nepovede.
Konkrétně změna stravování je velice často diskutované téma. Jak se vůbec díváte na stravu vy? Co se vám pod pojmem strava vybaví?
Potěšení? Prostředek pro zahání stresu?Zdroj energie? Zlo?
Strava je v první řadě zdroj živin a energie, palivo pro naše tělo.
V neposlední řadě, "díky" stravě můžeme poznat i určité nemoci, strádání, stres, obezitu, nespokojenost.
Strava ovlivňuje náš život a zdraví mnohem více, než si dokážeme sami připustit. Většina lidí má pojem zdravá strava spojeno s nutností hubnout. Neznám, moc lidí, kteří řeší stravu pouze jako prevenci. Z 90 % lidi řeší stravu kvůli postavě, hubnutí, vzhledu (nebyla jsem jiná).
Během svého života se určitě setkáváme jednak s potřebou zhubnout, naopak nabrat a snažíme se o to s různými stravovacími směry, které třeba zrovna "letí".
Málokdo si uvědomuje že nejlepším stravovacím systémem jsou signály našeho těla. To nám často řekne více, než kalorické tabulky a čísla. Já dříve dlouhou dobu zapisovala. A taky moje tělo muselo dlouhodobě strádat, protože jsem byla neustále v deficitu. Měla jsem sice hlad, tělo mi dávalo signály, že takhle NE. Já je ignorovala. Proč? Protože přece tabulky a čísla říkají, že to množství jídla, co jsem snědla mi má stačit. Co je důležitější..Nějaké číslo, které nevypovídá nic o mém těle nebo mé tělo, teré mi říká že mám hlad? ...No, teď jsem chytřejší :-)
Já jakožto poradce v tomto směru vám můžu ukázat cestu, nabídnout svůj úhel pohledu a sestavit Vám jídelníček. :-) Ale to, jak ten jídelní plán uchopíte, je VAŠE ROZHODNUTÍ. VAŠE ZODPOVĚDNOST. To, jestli chcete jíst 3x nebo 5x denně, to vám nemůže nikdo kázat. To musíte vědět sami. Stejně tak, jako v kolik hodin nejpozději jíst, kdy jít cvičit. Nejsem tu proto, abych vám říkala- tohle nesmíš, tohle můžeš, tohel nedělej, tohle dělej.
Můžete se poučit z mých rad (nebo z rad jiného poradce, kouče), vzít si z nich co potřebujete. ostatní je na vás.
Nejideálněji se jeví tzv. "Zlatá střední cesta". Jíst pestře, vyváženě, poslouchat své tělo, mít dostatek pohybu, kvalitně a dostatečně spát, snažit se co nejvíce zmírnit stres, sem tam si dopřát to, na co máme chuť... Řešit to příliš nebo neopak- neřešit to vůbec, obojí je extrém.
A jak jistě víte, žádný extrém pro tělo není dobrý, ani dlouhodobě udržitelný. Proč o tom mluvím? Protože jsem taky taková byla. Chtěla jsem vše hned, buď sem necvičila vůbec nebo jsem to přeháněla. Buď jsem se přejídala nebo jsem nejedla nic. Nicméně i přes to, jsem ráda za tuto zkušenost. Jsem si jistá, že právě tato zkušenost (i když špatná) mě dovedla sem. Dostala mě do bodu, kdy se stravuji tímto způsobem pro své zdraví, ne pro štíhlost. Spokojenost, dobrá psychika, nastavení mysli, určitá sebeúcta a respekt vůči sobě, zdravé tělo. Tohle se mi dostalo na přední příčky. Proto také změna názvu skupinky. Proč se prožírat kek štíhlosti, když bychom nebyli šťastní? Není mnohem lepší prožrat se ke spokojenosti? Protože pojem strava nesouvisí jen s tím, jak vypadáme..Ale jak se cítíme.
Všude je spoustu rad, co jíst, co nejíst, čím se řídit, v kolik hodin nejpozději jíst, kdy chodit spát, že se musíme při cvičení balit do fólií a tak dále. Dávají vám tyto rady smysl? Dává vám smysl jíst naposled v 17:00hod, když chodíte spát o půlnoci? Dává vám smysl se ihned po probuzení nasnídat jen pro to, že to někdo napsal? I přesto, že vám to tak nevyhovuje?... To je jen zlomek rad, doporučení, mýtů...A my máme neskutečnou schopnost, se toho ihned chytnout a zkoušet to, i přesto že ve vnitru ducha asi víme že to je nesmysl. Ale psalo se to na internetu, tak to zkusíme. Nedělá nám to dobře, nevyhovuje nám to, spíše nás to obtěžuje. Ale děláme to dál.
Neposloucháme svoje tělo, i když nám dává signály, že je něco špatně (ať už jde o nadýmání při nesprávné stravě, velká svalová bolest při nadměrném cvičení, pálení očí při příliš dlouhém sledování televize a koukání do mobilu, bolest hlavy při velkém pracovním nasazení či málo spánku). Ale co, bolí nás hlava, dáme si ibalgin. Dlouhodobě máme špatné trávení, vyléčíme to tabletkami. Málo spíme a jsme unavení, nalijeme do sebe po ránu litr kávy. Bolí nás záda, máme málo pohybu, ale přesto nevěnujem sobě ani chvíil pro protažení, procházku, cvičení.
Proč? Nemáme čas. Oprava: Nechceme mít čas.
A v tomto případě platí krásné pravidlo, které zní: Nechceš-li si udělat čas na zdraví, udělej si čas na nemoc.
Zkuste se na stravu pohlížet jinak, nejen jako prostředek pro úbytek na váze. Svému mladšímu já bych tohle ráda vzkázala, kdyby to tak šlo vrátit :)
